Tomáš Houška*
Odbor hlavního ekonoma, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Zvyšující se důraz na posouzení skutečných dopadů jednání soutěžitelů a odklon od formálního přístupu v soutěžním právu vede ke stále většímu počtu a náročnosti ekonomických analýz zpracovávaných soutěžními úřady. Používání empirických metod[1] ovšem může zvýšit kvalitu činnosti a rozhodování soutěžního úřadu pouze tehdy, pokud probíhá v souladu s odbornými standardy a pokud jsou dosažené výsledky statisticky významné, robustní a spolehlivé.
Především v případě, kdy uvnitř struktury soutěžního úřadu existuje specializovaný odbor zabývající se zpracováním ekonomických analýz[2], je vhodné, aby měl tento odbor stanovena interní pravidla, jimiž se bude při používání empirických metod řídit. Tato pravidla by se měla vztahovat zejména k definici testované otázky, přípravě sběru dat, výběru používaných statistických a ekonometrických metod[3], zvolení správných předpokladů při specifikaci modelu, testování výsledků a jejich interpretace. Cílem tohoto článku je krátké představení těchto pravidel, jejichž dodržování je symbolem kvalitního empirického výzkumu a v konečném důsledku vede k vyšší kvalitě prováděných analýz a tak i získaných výsledků.
* Všechny názory v tomto článku jsou výhradně autora a nemusí se tak shodovat s postoji Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
[1] Empirické metody, resp. kvantitativní techniky, jsou analytické postupy, jejichž cílem je kvantifikace vybrané otázky (hypotézy) na základě zpracování pozorovaných dat či na základě experimentu.
[2] V případě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jde o odbor hlavního ekonoma.
[3] Ekonometrie je věda, které se zabývá aplikací matematických a statistických metod na ekonomické otázky (např. jak velký počet spotřebitelů při zdražení produktu A přejde k produktu B).
Celý článek je k dispozici pouze pro předplatitele.
Pokud máte platné předplatné, přihlašte se (ve formuláři v pravém sloupci), pokud nikoli, můžete si je objednat zde.
Publikováno dne: 30. 07. 2011.
