Vážení a milí čtenáři,

postupně nastane i pro nás doba, kdy začne být poněkud trapné připomínat pokaždé počet čísel časopisu, která již byla vydána. Podobně jako u druhého a dalšího dítěte nebývají rodiče větÅ¡inou nadÅ¡eni jeho pokroky stejně, jako tomu bylo u prvorozeného, i naší redakční radě bude sluÅ¡et více (sebe)kritičnosti k vývoji a dalšímu směřování společného dítka, nežli se (samo)libě rozplývat nad báječností jeho samotné existence. Pravda, u Ätvrtletníku může ono standardní kritičtější období nastoupit později než u měsíčníku či čtrnáctideníku, ale stejně si nejsem jist, jestli už ta doba nenastala. Stejně tak si ovÅ¡em nejsem jist, zda již nastala, takže se toho jeÅ¡tě jednou odvážím: číslo, které držíte v ruce, je již Å¡esté (včetně nultého čísla z podzimu 2009) a zahajuje druhý ročník života časopisu, který se snad již zavedl, „usadil“ a naÅ¡el si ve Vás svůj okruh pravidelných čtenářů. Doufáme, že se pro větÅ¡inu z Vás stal již samozřejmostí a vítaným informačním pomocníkem, který Vám Å¡etří čas a pomáhá Vám v odborné orientaci. Věřím, že každého čtvrt roku očekáváte (nikoliv s obavami, ale s nezklamanými  nadějemi), jaké zajímavé informace a Ãºvahy Vám nabídneme, resp. jak se právě ten Váš autorský příspěvek bude v novém čísle pěkně vyjímat.

Obsah aktuálního čísla je docela pestrý a antitrustový specialista nad ním jistě nudou neusne. Velkou teoretickou a legislativní výzvou současnosti (ale i â€žbolehlavem“ zejména praktiků) je možnost smírného „narovnání“ (settlement) mezi soutěžním úřadem a antitrustovým delikventem. Protože i Äeský soutěžní úřad bedlivě sleduje vývojové trendy v právu na ochranu hospodářské soutěže, pokusil se již několikrát o netradiční a ve světě již léta používaný smírný postup ve vztahu k poruÅ¡itelům protikartelového práva. Svár mezi opatrnějším a legalisticky obezřetným až odmítavým přístupem k takové možnosti v oblasti veřejného práva na jedné straně, a snahou položit důraz zejména na funkčnost a ÃºÄelnost na straně druhé, se tentokrát komentuje z hlediska pro „narovnání“ příznivého. Tím diskuse nekončí; už teď víme, že bude následovat neméně zaujaté plaidoyer o zrádnosti narovnání a jeho úskalích. Jen si vÅ¡ak v této souvislosti připomeňme program shovívavosti, jeho dnes již nezastupitelný význam pro detekci kartelů a jeho celosvětové rozšíření, a to rovněž bez „náležité“ právní opory. „Narovnání“ je přitom zásahem méně intenzívním. V této souvislosti by Vaší pozornosti nemělo uniknout průlomové stanovisko Generálního advokáta Soudního dvora k otázce, zda informace a podklady, které byly soutěžnímu úřadu dobrovolně sděleny členem kartelu v rámci jeho žádosti o shovívavost, mohou být zpřístupněny někomu, kdo hodlá žalovat náhradu utrpěné Å¡kody. Soutěžní úřad podle tohoto stanoviska takové informace zpřístupnit nesmí. To by snížilo významnou nejistotu žadatelů o leniency a jasně by nadřadilo veřejnoprávní prosazování soutěžního práva nad sekundární soukromoprávní vymáhání náhrady Å¡kody.  

Jako obvykle nabízíme obecnější diskusní témata z intelektuálního „zázemí“ soutěžního práva, tentokrát úvahy z ekonomie o kontroverzním tématu cenové diskriminace.

Předminule „rozhrábnuté“ téma o hodnocení efektivity soutěžního úřadu vyvolalo ohlasy i v tomto čísle. Směřují ke komplexnějšímu pohledu na činnost instituce a na kvalitativní kritéria, která se ovÅ¡em těžko dokazují. Navrhované rozhodující kritérium hodnocení činnosti soutěžních úřadů (fungování trhu a kladný dopad na spotřebitele) má ovÅ¡em podle mého názoru jeÅ¡tě i další „vadu na kráse“ – totiž  nedostatek specificity (jasné vazby na činnost právě soutěžního úřadu s vyloučením jiných vlivů), jakož i svoji velmi malou operacionalizovatelnost, a  tudíž i malou  praktickou použitelnost.

„Věčně zeleným“ tématem je vztah práva  soutěžního a zvláštní odvětvové regulace.  Někdy mohou být pravidla na ochranu soutěže suspendována ve prospěch hodnot  prosazovaných odvětvovou regulací; nezřídka jde o zajiÅ¡tění efektivnosti, a proto se dá hovořit (v analogii k tzv. obraně efektivností) o â€žregulatorní obraně.“  Příspěvek na toto téma  uzavírá, že zejména v období hospodářské krize je  nutno čelit tlaku na  prosazování  odvětvových politik na úkor  soutěže, neboÅ¥  právě hospodářská soutěž může  stimulovat oživení  těžce zkouÅ¡ené ekonomiky,  a má tak stejný cíl jako odvětvové regulace.

Informačně bohaté jsou rubriky zachycující vývoj  správního rozhodování i judikatury české, evropské i z blízkého zahraničí. V tomto čísle upozorňujeme na  jeden navýsost aktuální problém, kdo je vlastně povinen  vrátit úroky z prodlení z neprávem uložených pokut.

Být vÅ¡ední znamená pro odborný časopis být důležitý pro běžnou  profesní  činnost  čtenářů. Nejenže se „zevÅ¡ednění“ v tomto smyslu neobáváme, ale dokonce o ně stojíme.

Přeji Vám jménem redakční rady užitek z informací obsažených v tomto čísle a těšíme se na jakýkoliv čtenářský ohlas.

Rozhodování soutěžních úřadů v EU

Maďarský Úřad pro hospodářskou soutěž (GVH) vydal začátek ledna statistickou zprávu o své činnosti za rok 2009, který označil z pohledu činnosti Úřadu za úspěšný.

Rozhodování soutěžních úřadů v EU

V súvislosti s návrhom vlády SR na zlúčenie Všeobecnej zdravotnej poisťovne (ďalej len „VZP“) a Spoločnej zdravotnej poisťovne (ďalej len „SZP“) Protimonopolný úrad Slovenskej republiky, odbor koncentrácií (ďalej len „úrad“) vykonal mimo správneho konania všeobecné prešetrovanie týkajúce sa možného vzniku koncentrácie zlúčením predmetných poisťovní.

 Rozhodování soutěžních úřadů v EU

Odbor dohôd obmedzujúcich súťaž Protimonopolného úradu SR (ďalej len „úrad“) uložil dňa 21. januára 2010 pokutu v súhrnnej výške 48 373 € celkom pätnástim spoločnostiam.

Rozhodování ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) svým prvostupňovým dosud nepravomocným rozhodnutím ze dne 8. ledna 2010 uložil pokutu 17,283 mil. korun společnosti Sokolovská uhelná.

Rozhodování ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dne 22. ledna 2010 uložil svým prvostupňovým nepravomocným rozhodnutím pokutu 300 tisíc korun zadavateli Zdravotnický holding Královehradeckého kraje a.s.

Evropská unie

Evropská komise dne 21. prosince 2009 otevřela veřejnou konzultaci k návrhu revidovaného nařízení o blokových výjimkách v odvětví motorových vozidel.

 Evropská unie

 Evropská komise dne 12. ledna 2010 potvrdila, že ke stejnému dni na základě antimonopolních pravidel EU rozeslala vybraným farmaceutickým společnostem žádosti o informace o poskytnutí kopií jejich dohod v oblasti patentových sporů.

Evropská unie

Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž dne 6. ledna 2010 zveřejnili podrobné informace o fungování antimonopolních řízení, s cílem posílit jejich transparentnost a předvídatelnost.

Svatomartinská konference se stala reprezentativním místem výměny názorů v oblasti soutěžního práva

Více než stovka odborníků na soutěžní právo se zůčastnila ve dne 11.-12. listopadu v Brně tradiční (třetí) mezinárodní Svatomartinské konference, kterou ve svém sídle hostil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Tématem letošního odborného setkání, které otevřel předseda ÚOHS Petr Rafaj, se stal zejména vývoj a poslední trendy soutěžního práva v roce 2009.

Novinky z oblasti ochrany hospodářské soutěže a činnosti antimonopolního úřadu představil I. místopředseda ÚOHS Robert Neruda, když mj. zdůraznil vývoj v oblasti tzv. soft law vydávaného Úřadem či větší důraz na ekonomický přístup v posuzování jednotlivých případů. Oproti předchozím rokům ÚOHS letos výrazně zvýšil počet vydaných prvostupňových rozhodnutí v oblasti antitrustu (10 zakázané dohody, 3 zneužití dominantního postavení). Úřad klade nadále důraz zejména na stíhání kartelů, k čemuž aktivně využívá tzv. leniency programu. „Od roku 2007 jsme obdrželi 8 žádostí o úplnou imunitu, 1 žádost o částečnou imunitu, 1 souhrnnou žádost a 6 tzv. markerů. V oblasti horizontálních dohod narušujících soutěž vedeme nyní 9 správních řízení, které bychom rádi ukončili nejpozději v příštím roce,“ uvedl R. Neruda. Dodal, že k dalším úkolům, na které se ÚOHS v nejbližší době chystá, patří mj. změny v pravidlech pro výpočet pokut, revize leniency programu či stanovení obecných pravidel pro institut narovnání, který představuje úspěšný procesní nástroj přinášející rychlé řešení soutěžních problémů.

Další program prvního dne konference se týkal vztahu mezi soutěžním právem a právem duÅ¡evního vlastnictví. Vystoupil v něm mimo jiné přední český odborník na soutěžní právo profesor Josef Bejček či právní expert společnosti Microsoft Jean-Yves Art. Následující panelová diskuze se zaměřila na aktuální téma české soutěžní politiky, a to na zákon o významné tržní síle, který byl v minulých dnech přijat Parlamentem ČR. Své názory na tuto problematiku si vyměnili zahraniční experti v oblasti hospodářské soutěže se zástupci sdružení zemědělců a potravinářů a rovněž s představiteli obchodních řetězců. Konkrétně nad touto oblastí diskutovali ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna, viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Å nejdrla, jednatel společnosti Globus Petr Vyhnálek a zástupci maďarského, českého a irského soutěžního úřadu. „Zákon má v sobě jeÅ¡tě hodně neznámých, ÚOHS je vÅ¡ak připraven v tomto ohledu jako orgán dohledu splnit svůj úkol i přes skutečnost, že naÅ¡e personální zdroje neodpovídají možnostem některých úřadů v zahraničí,“ uvedl k tomuto tématu poradce předsedy ÚOHS pro oblast hospodářské soutěže Petr GajduÅ¡ek.

Druhý den pokračovala mezinárodní Svatomartinská konference diskuzí nad otázkou protisoutěžních aspektů výměny informací mezi konkurenty na trhu. „Problematiku dohod o výměně informací považujeme za jednu z důležitých otázek soutěžního práva, která doposud není uspokojivě vyřešena,“ uvedl ve svém úvodním příspěvku I. místopředseda antimonopolního úřadu Robert Neruda. ÚOHS doposud řešil pouze jediný případ, který se týká trhu stavebního spoření. Rozhodnutí o deliktu i pokutě z roku 2007 přitom v letošním roce zrušil Nejvyšší správní soud a causu vrátil předsedovi Úřadu. Otázkou dohody o výměně informací se ÚOHS zabýval také nedávno v případě výměny informací v oblasti pivovarnictví. Zde však důvody pro zahájení správního řízení nebyly shledány. „Soutěžitelé potřebují jednotná a jasná pravidla posuzování dohod o výměně informací. I proto náš úřad podporuje iniciativu na vyjasnění těchto pravidel na úrovni evropského soutěžního práva,“ konstatoval Neruda.

V dalších panelech druhého dne konference byly řešeny otázky protisoutěžních opatření ze strany státních a místních orgánů a zkušenosti a problémy při implementaci leniency programů.

(ÚOHS,red)